Milí i nemilí,

včera jsem byla na akci Žákovského parlamentu na naší škole. A tam jsem vyslechla pravdivý příběh, který se stal našemu asistentovi.

Začíná to asi takhle :

Pan asistent šel jednoho večera minulí týden z grilovačky s kamarádem Vaškem. Jenže v jeden moment se ztratil (nebo odešel )prostě byl pryč.  A tak pan asistent začal křičet ,, Vašku, Vašku, Vaškůůů.,, Jenže to slyšeli nejací 3 přiopilí nebo zdrogovaní nebo co chlápci. A jelikož pan asistent k nim byl zády a volal na svého kamaráda ,,Vašku'', tak si mysleli, že volá na ně a, že křičí ,, Smašky''. Takže se na něho seběhli a zbyli ho. Pan asistent tedka má zlomený nos a lícní kost je na nějakých lécích a chodí po nemocnicích. A to jenom proto, že se snaýil najít sveho kamaráda Vaška , ale ti chlápci se přeslechli a slyšeli Smašky. Nejsem naštvaná nebo tak. Spíš jsem smutná. Že se tohle děje. A upřímně jsem hrdá na pana asistenta, že počkal , než bude mít chladnou hlavu a nezmlátil je za to co mu udělali. Taky říkal, že během to ho co čekal na městáky, tak mu hlavou proběhlo hlavou strašně moc myšlenek o tom, že je chce zmlátit a jakej život vede a vedl. A myslí, že svím zbůsobem zachoval jako hrdina.

                                                          To je asi všechno co chci napsa.

                                                                             S odvahou Smíša